Den pátý

Lazise - Ora - Predazzo - Moena - Canazei - Passo di Fedáia - Passo di Giau - Cortina d´Ampezzo - Passo Tre Croci - Lienz - Krimml

 

Tentokrát šlo vše podle plánu a chvíli po sedmé již odjíždíme z gardské výhně zpět do hor. Jezero jsme si ještě jednou prohlédli cestou podle pobřeží až do Rivy a odtamtud rychle na dálnici A22. Za cca. 70 km do Ory platíme 4,40 a ihned po sjezdu projíždíme nádhernými zatáčkami po silnici 48 směr Cortina.

V jedenáct hodin zastavujeme a hodláme poobědvat v malém městečku Moena. Jenomže Italové vaří až od jedné, takže ryhle o kus dál. Po chvíli narážíme na rychlé občerstvení s nápisem Bistro Grill. Objednal jsem si Original Carri Grill Wurst, což je, jak jsem posléze zjistil, místní název pro ohřátý liberecký párek. Drahá polovička si dala špagety se špekem a údajně nelitovala. Posléze odbočujeme na pravděpodobně neprávem opomíjená passa di Fedáia a di Giau. Krásná projížďka italskými Dolomity a téměř bez provozu. Opravdu super svezení a pohled na zcela jiné hory, než jaké jsme dosud viděli. Poté pokračujeme do Cortiny d´Ampezzo. Zmrzlinu tady mají jako u nás, proto není důvod se tu zdržovat. Zbývá doplnit palivo. Ale ouha ! Polední siesta. Automat na bankovky je v takovém stavu, že se neodvažujeme do něj hodit ani tu nejmenší bankovku a tak nezbývá, než čekat. Naštěstí nás obsluha nenechává dlouho smažit ( tomu slovu se musím pousmát, jelikož při dnešních 36°C, bych tamnějších 23 okamžitě bral ) a za půl hodiny odjíždíme.Ještě průjezd klidnějším Passo Tre Croci, pár kilometrů k hranici a addio Italia.

Hraničním přechodem přejíždíme nejen do jiné země, ale hlavně do zcela jiného počasí. Ochlazení ani tolik nevadí, ale tmavé mraky nevěstí nic dobrého. Pelášíme do místa plánovaného noclehu a neustále sledujeme oblohu. Po zaplacení 8 za průjezd 5.300m dlouhým felbertauerským tunelem ji ale už sledovat nemusíme. Začalo lít, jako z konve, takže další zastávkou je nejbližší skutečná zastávka, ale autobusová. V skrytu duše se škodolibě raduji a posléze poočku sleduji svou polovičku při oblékání do nepromoků a o níž vím, že je ze srdce nenávidí :-). Cesta v dešti pokračuje až do Krimmlu a je jasné, že tentokrát stan stavět nebudeme. Zazvonění u prvního nápisu "Zimmer frei" všechny problémy s přečkáním noci vyřešilo. 23 za noc se snídaní, včetně ubytovacího poplatku, nemá chybu. Vzápětí přichází trest za mou utajenou škodolibost. Zatímco se má spolujezdkyně pouští do debaty s naší novou bytnou, na mě zbylo odtahání všech našich věcí do prvního patra !!! Pomsta bude krutá ! :-) Sotva ze sebe shodíme navlhlé kombinézy, přestává pršet. Takže velím k odchodu. Taková procházka před spaním nikoho nezabije. Nakonec je špacír asi tříkilometrový, zakončený partičkou šachu.

Večeře, tentokrát z Billy, je podávána na balkónové terase s výhledem do hor. Pěkné ukončení úžasného dne.